VÍTÁM VÁS NA MÉM BLOGU!

Wayne Dyer
„Neexistuje nedostatek příležitostí k tomu, abyste se živili tím, co vás baví. Existuje pouze nedostatek odhodlání to uskutečnit."
Wayne Dyer

Dlouho jsem přemýšlela, jestli na těchto webovkách zapnout blog – přece jen, doba pokročila a na nějaké blogy přes všechny ty reelsy a videa a feedy není čas. Ale – to mi nevadí a protože se tu třeba začínající fotograf nebo fotomodelka mohou z mých chyb něco naučit – tak proč to tu nemít, že? 😀

Proto vás tu budu bavit a sdílet s vámi to, co jsem se naučila. A že je toho pořád dost.

Budu se vám to tu snažit ulehčit štítky, tagy a kategoriemi, ale neváhejte si pročíst cokoliv, co vás cvrnkne do oka.

 

A teď už – jak to všechno začalo… 😀

Foťák jsem sice už jako mladá slečna v ruce držela, ale to byl takový ten kompaktní na film, co vlastně fotí sám. Takže když jsem si někdy v mých 25 letech koupila první digitální zrcadlovku (1200D Canon), hrdě jsem ji nastavila na automat a fotila každou blbost, co mi přišla pod nos. Nějaké ISO, clona, čas… to byly cizí termiti, který mě vůbec nezajímaly a to, že jsem měla fotky zašuměný mě už vůbec netankovalo.

 

A tak jsem foťák tahala ven tak 3x do roka, když byla nějaká ta nálada a fotila jsem hlavně makro, krajinu a svého chlupatého parťáka Dree. Postupně jsem si začala uvědomovat, že jestli chci někdy vyfotit něco hezčího, budu se to muset naučit. Ale nebyla to prostě priorita.

 

A pak jednou, když už mi bylo 33 let (jaro 2021) jsem si řekla – Riegrová, buď se s tím naučíš pracovat, nebo tu zrcadlovku prodej. A jak už si začnu říkat Riegrová, tak jde do tuhýho. 😀

 

Takže jsem si koupila nějaký online kurz, kde mi přišly všemožné i nemožné videa, o tom, co by měl každý fotograf znát. A začala jsem se učit fotit tenkrát už s druhou zrcadlovkou Canon 100D – v zoo na zvířatech. Během 3 měsíců jsem byla v zoo snad 10x – 😀 někdy sama, někdy jsem vytáhla přátele, abych tam nebyla za nějakého šílence a fotila jsem na manuál o stošest.

 

A pak přišel ten zlom. Přátelé už mi nějakou dobu říkali, že bych měla fotit lidi… možná to byl strach, možná moje beraní hlava – pořád jsem říkala ne a ne… Jenže focení v zoo už přestávala být výzva, na dlouhý sklo na focení divoké zvěře jsem neměla peníze… tak jsem si koupila základní pevnou Canon 50 mm a rozhodla se jít poprvé fotit člověka… a – tuhle story si dáme zase příště. 😀

 

A co z toho plyne? Pokud nevíte jak začít fotit cokoliv, najděte si základní poučky a prostě to běžte zkoušet. 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published.